sörja

švédština

výslovnost

• IPA: [˅sœrja],  sörja^{? • info}
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	sörja	sörjan	sörjor	sörjorna
genitiv	sörjas	sörjans	sörjors	sörjornas

význam

1. břečka

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	sörja	sörjas
přítomnost	sörjer	sörjs, sörjes
préteritum	sörjde	sörjdes
supinum	sörjt	sörjts
rozkazovací zp.	sörj	sörjs

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	sörjande
trpné	sörjd	sörjt	sörjda

význam

1. truchlit, být smutný, držet smutek

související

• sorg