Přeskočit na obsah

schvácený

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [sxvaːt͡sɛniː]

dělení

[editovat]
  • schvá-ce-ný

varianty

[editovat]

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ schvácený schvácený schvácená schvácené schvácení schvácené schvácené schvácená
genitiv schváceného schváceného schvácené schváceného schvácených schvácených schvácených schvácených
dativ schvácenému schvácenému schvácené schvácenému schváceným schváceným schváceným schváceným
akuzativ schváceného schvácený schvácenou schvácené schvácené schvácené schvácené schvácená
vokativ schvácený schvácený schvácená schvácené schvácení schvácené schvácené schvácená
lokál schváceném schváceném schvácené schváceném schvácených schvácených schvácených schvácených
instrumentál schváceným schváceným schvácenou schváceným schvácenými schvácenými schvácenými schvácenými

stupňování

[editovat]
stupeň tvar
pozitiv schvácený
komparativ schvácenější
superlativ nejschvácenější

význam

[editovat]
  1. zcela vyčerpaný, uštvaný
    • „Ty's pořádně schvácený!“ ozval se posléze černooký. „Skoro bych měl chuť shoditi pinkl a vzít na záda tebe.“[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. ARBES, Jakub. Kamarád.