schvácený

čeština

výslovnost

• IPA: [sxvaːt͡sɛniː]

dělení

• schvá-ce-ný

varianty

• zchvácený

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	schvácený	schvácený	schvácená	schvácené	schvácení	schvácené	schvácené	schvácená
genitiv	schváceného	schváceného	schvácené	schváceného	schvácených	schvácených	schvácených	schvácených
dativ	schvácenému	schvácenému	schvácené	schvácenému	schváceným	schváceným	schváceným	schváceným
akuzativ	schváceného	schvácený	schvácenou	schvácené	schvácené	schvácené	schvácené	schvácená
vokativ	schvácený	schvácený	schvácená	schvácené	schvácení	schvácené	schvácené	schvácená
lokál	schváceném	schváceném	schvácené	schváceném	schvácených	schvácených	schvácených	schvácených
instrumentál	schváceným	schváceným	schvácenou	schváceným	schvácenými	schvácenými	schvácenými	schvácenými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	schvácený
komparativ	schvácenější
superlativ	nejschvácenější

význam

1. zcela vyčerpaný, uštvaný
   • „Ty's pořádně schvácený!“ ozval se posléze černooký. „Skoro bych měl chuť shoditi pinkl a vzít na záda tebe.“

související

• schváceně
• schvácenost
• schvátit