Přeskočit na obsah

slaucīju

Z Wikislovníku

lotyština

[editovat]

dělení

[editovat]
  • slau-cī-ju

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. první osoba čísla jednotného, času minulého, způsobu oznamovacího slovesa slaucīt (utřít, utírat, setřít, zametat, smést) - zametal jsem, utíral jsem
Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=slaucīju&oldid=1285176“