slovíčkařit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈslɔviːtʃkar̝ɪt]

dělení[editovat]

  • slo-víč-ka-řit

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • intranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas slovíčkařím slovíčkaříš slovíčkaří slovíčkaříme slovíčkaříte slovíčkaří
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
slovíčkař slovíčkařme slovíčkařte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné slovíčkařil slovíčkařila slovíčkařilo slovíčkařili slovíčkařily slovíčkařila
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný slovíčkaře slovíčkaříc slovíčkaříce

význam[editovat]

  1. využívat v argumentaci drobné nepřesnosti v oponentově vyjadřování či popisu skutečnosti

synonyma[editovat]

  1. chytat za slovo, hnidopišit, bazírovat (na slovíčkách), být hnidopich

související[editovat]