slovutný

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈslɔvʊtniː]
•  slovutný^{? • info}

dělení

• slo-vut-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	slovutný	slovutný	slovutná	slovutné	slovutní	slovutné	slovutné	slovutná
genitiv	slovutného	slovutného	slovutné	slovutného	slovutných	slovutných	slovutných	slovutných
dativ	slovutnému	slovutnému	slovutné	slovutnému	slovutným	slovutným	slovutným	slovutným
akuzativ	slovutného	slovutný	slovutnou	slovutné	slovutné	slovutné	slovutné	slovutná
vokativ	slovutný	slovutný	slovutná	slovutné	slovutní	slovutné	slovutné	slovutná
lokál	slovutném	slovutném	slovutné	slovutném	slovutných	slovutných	slovutných	slovutných
instrumentál	slovutným	slovutným	slovutnou	slovutným	slovutnými	slovutnými	slovutnými	slovutnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	slovutný
komparativ	slovutnější
superlativ	nejslovutnější

význam

1. (zastarale) slavný, proslulý
   • Vyžádal jsem si dovolení, aby s ním náš slovutný krajan profesor C. G. Rouss provedl svůj experiment; přeje-li si pan profesor…
2. (zastarale) uctivé oslovení v dopise
   • Slovutný pane, „Národní Listy“ pořádají pro letošní vánoční číslo anketu představitelů československého života kulturního, vědeckého a politického na téma: NÁRODU NÁRODNÍ KULTURU.