oslovení

Možná hledáte osloveni.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔslɔvɛɲiː]

dělení

• oslo-ve-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	—	—
genitiv	—	—
dativ	—	oslovením
akuzativ	oslovení	—
vokativ	—	—
lokál	—	osloveních
instrumentál	—	osloveními

význam

1. slovo nebo slova, kterými se mluvčí obrací na svého partnera v rozhovoru, čtenáře apod.
   • Dopisy jsou psané úhledným Gottwaldovým písmem a pozoruhodné na nich je oslovení: Gottwald říká Mlčouškové „milé dítě“ a podepisuje se „tvůj táta“.

překlady

1. forma, kterou se jeden člověk obrací na druhého

   • angličtina: term of address
   • francouzština: forme d’adresse
   • ruština: обращение s