smuteční

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [smʊtɛt͡ʃɲiː]

dělení[editovat]

  • smu-teč-ní

přídavné jméno[editovat]

  • měkké
  • nestupňovatelné

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ smuteční smuteční smuteční smuteční smuteční smuteční smuteční smuteční
genitiv smutečního smutečního smuteční smutečního smutečních smutečních smutečních smutečních
dativ smutečnímu smutečnímu smuteční smutečnímu smutečním smutečním smutečním smutečním
akuzativ smutečního smuteční smuteční smuteční smuteční smuteční smuteční smuteční
vokativ smuteční smuteční smuteční smuteční smuteční smuteční smuteční smuteční
lokál smutečním smutečním smuteční smutečním smutečních smutečních smutečních smutečních
instrumentál smutečním smutečním smuteční smutečním smutečními smutečními smutečními smutečními

význam[editovat]

  1. vztahující se ke smutku
    • Po moři smuteční se lodi plaví, nad skály sosny ční v horizont popelavý.[1]
  2. (dřevina) mající převislé větve
    • Teskno. Zapadla minulá slunce, slzami zvětšují se hvězdy, smuteční cypřiše čekají u cest.[2]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-11-28]. Heslo smuteční.
  1. Antonín Sova: Lyrika lásky a života
  2. Otokar Březina: Svítání na západě