smyslový

čeština

výslovnost

• IPA: [sm̩ɪslɔviː]

dělení

• smy-s-lo-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	smyslový	smyslový	smyslová	smyslové	smysloví	smyslové	smyslové	smyslová
genitiv	smyslového	smyslového	smyslové	smyslového	smyslových	smyslových	smyslových	smyslových
dativ	smyslovému	smyslovému	smyslové	smyslovému	smyslovým	smyslovým	smyslovým	smyslovým
akuzativ	smyslového	smyslový	smyslovou	smyslové	smyslové	smyslové	smyslové	smyslová
vokativ	smyslový	smyslový	smyslová	smyslové	smysloví	smyslové	smyslové	smyslová
lokál	smyslovém	smyslovém	smyslové	smyslovém	smyslových	smyslových	smyslových	smyslových
instrumentál	smyslovým	smyslovým	smyslovou	smyslovým	smyslovými	smyslovými	smyslovými	smyslovými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	smyslový
komparativ	smyslovější
superlativ	nejsmyslovější

význam

1. vztahující se k smyslům či smyslu
   • Pro Alše jest právě karakteristická intuitivnost jeho tvůrčí síly: pozorování, postřeh smyslový jsou u něho cosi druhotného, co sesiluje snad invenci nebo podpírá ji, ale nevytváří jí a nevyvozuje jí ze sebe.
   • Odstavíš-li však jedno z těchto očí prstem, uvidíš, jak se jeden pozorovaný předmět promění ve dva. (…) Již od svých nejranějších výzkumů smyslového vnímání se Leonardo při zkoumání zraku neomezoval jen na optiku oka, ale sledoval, jak smyslové vjemy putují prostřednictvím nervů do mozku.

překlady

1. vztahující se k smyslu

   • angličtina: sense, sensual
   • francouzština: sensoriel
   • němčina: sinnlich
   • slovenština: zmyslový