sonreír

španělština

výslovnost

• IPA: [son.re.ˈiɾ]

etymologie

Z latinského subrīdēre téhož významu.

sloveso

• nepravidelné

časování

kategorie	tvar
infinitiv	sonreír
průběhový čas	sonriendo
příčestí minulé	sonreido

způsob oznamovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	sonrío	sonríes	sonríe	sonreímos	sonreís	sonríen
souminulý čas	sonreía	sonreías	sonreía	sonreíamos	sonreíais	sonreían
minulý čas dokonavý	sonreí	sonreiste	sonrio	sonreimos	sonreisteis	sonrieron
budoucí čas	sonreiré	sonreirás	sonreirá	sonreiremos	sonreiréis	sonreirán
podmiňovací	sonreiría	sonreirías	sonreiría	sonreiríamos	sonreiríais	sonreirían

způsob spojovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	sonría	sonrías	sonría	sonriamos	sonriais	sonrían
souminulý čas (ra)	sonriera	sonrieras	sonriera	sonriéramos	sonrierais	sonrieran
souminulý čas (se)	sonriese	sonrieses	sonriese	sonriésemos	sonrieseis	sonriesen
budoucí čas	sonriere	sonrieres	sonriere	sonriéremos	sonriesonreis	sonrieren

způsob rozkazovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
kladný	—	sonríe	sonría	sonriamos	sonreíd	sonrían
záporný	—	no sonrías	no sonría	no sonriamos	no sonriais	no sonrían

význam

1. usmát se, usmívat se

související

• sonrisa
• reír