sonrisa
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
španělština[editovat]
výslovnost[editovat]
- sonrisa (Kolumbijec)? • info
- IPA: [sõnˈri.sa]
etymologie[editovat]
Z latinského subrīsa, což je femininum postklasického adjektiva subrīsus, jež je odvozeno od slovesa subrīdēre ― usmívat se, usmát se. Srovnej francouzské sourire či galicijsko-italo-portugalské sorriso, ale také např. novořecké χαμόγελο či německé Lächeln.
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
význam[editovat]
- úsměv
- Te recuerdo, Amanda, la calle mojada, corriendo a la fábrica donde trabajaba Manuel! La sonrisa ancha, la lluvia en el pelo, no importaba nada — ibas a encontrarte con él, con él, con él, con él, con él, con él – Pamatuji si Tě, Amando, na mokré ulici, běžící do továrny, kde pracoval Manuel. Široký úsměv, déšť ve vlasech, bylo ti to všechno jedno — vždyť ses měla setkat s ním, s ním, s ním[1]
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | sonrisa | sonrisas |
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Víctor JARA: Te recuerdo, Amanda