soukromník

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈsɔʊ̯krɔmɲiːk]

dělení[editovat]

  • sou-krom-ník

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ soukromník soukromníci
genitiv soukromníka soukromníků
dativ soukromníkovi / soukromníku soukromníkům
akuzativ soukromníka soukromníky
vokativ soukromníku soukromníci
lokál soukromníkovi / soukromníku soukromnících
instrumentál soukromníkem soukromníky

význam[editovat]

  1. člověk žijící z hotových peněz nebo výnosů z nemovitostí apod.[1]
  2. (zastarale, řidčeji) člověk, který se nijak neúčastní veřejného života

překlady[editovat]

  1. člověk žijící z hotových peněz
  2. člověk žijící pouze soukromě, neveřejně

synonyma[editovat]

  1. (částečně) rentiér

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. MEJSTŘÍK, Vladimír, a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost : s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 4. vyd. Praha : Academia, 2005. 647 s. ISBN 978-80-200-1347-7. Heslo „soukromník“, s. 402.