soumar

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈsɔʊ̯.mar]

dělení[editovat]

  • sou-mar

etymologie[editovat]

Ze starohornoněmeckého saumāri, z kterého je i současné německé Saumtier, obojí téhož významu. Od starohornoněmeckého soum (náklad), to ze střednělatinského sauma a to z řeckého σάγμα (obojí nákladní sedlo).[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ soumar soumaři
genitiv soumara soumarů
dativ soumarovi / soumaru soumarům
akuzativ soumara soumary
vokativ soumare soumaři
lokál soumarovi / soumaru soumarech
instrumentál soumarem rozmary

význam[editovat]

  1. zvíře užívané k nošení břemen

překlady[editovat]

  1. zvíře k nošení břemen

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „soumar“, s. 622.

externí odkazy[editovat]