spalovač

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [spalɔvat͡ʃ]

dělení[editovat]

  • spa-lo-vač

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ spalovač spalovači
genitiv spalovače spalovačů
dativ spalovači spalovačům
akuzativ spalovače spalovače
vokativ spalovači spalovači
lokál spalovači spalovačích
instrumentál spalovačem spalovači

význam[editovat]

  1. člověk který něco spaluje
    • Živí se jako spalovač odpadků.
    • Pan Kopfrkingl byl vzorný spalovač mrtvol.

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ spalovač spalovače
genitiv spalovače spalovačů
dativ spalovači spalovačům
akuzativ spalovač spalovače
vokativ spalovači spalovače
lokál spalovači spalovačích
instrumentál spalovačem spalovači

význam[editovat]

  1. přístroj, který něco spaluje
    • Pražský inženýr Karel Schleyder sestrojil úsporný spalovač kouře.

související[editovat]