spoluzaměstnankyně

čeština

výslovnost

• IPA: [spɔlʊzamɲɛstnaŋkɪɲɛ]

dělení

• spo-lu-za-měst-nan-ky-ně

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	spoluzaměstnankyně	spoluzaměstnankyně
genitiv	spoluzaměstnankyně	spoluzaměstnankyň / spoluzaměstnankyní
dativ	spoluzaměstnankyni	spoluzaměstnankyním
akuzativ	spoluzaměstnankyni	spoluzaměstnankyně
vokativ	spoluzaměstnankyně	spoluzaměstnankyně
lokál	spoluzaměstnankyni	spoluzaměstnankyních
instrumentál	spoluzaměstnankyní	spoluzaměstnankyněmi

význam

1. zaměstnankyně pracující (spolu s dotyčným) na stejném pracovišti, případně u stejného zaměstnavatele
   • Osmatřicetiletý řidič vysokozdvižného vozíku bez profesního osvědčení k jeho obsluze a bez souhlasu oprávněné osoby při couvání s vozíkem najel na spoluzaměstnankyni.

související

• spoluzaměstnankynin
• spoluzaměstnanec
• zaměstnavatel
• zaměstnat