spropitie
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [sprɔpɪcjɛ]
dělení
[editovat]- spro-pi-tie
etymologie
[editovat]Ze spojení „s propitie dáti / dostati“ (předložka s spojená s akuzativem znamenala „dáti, co by stačilo na propití“, jak se např. dochovalo ve spojení s to). Slova s a propitie se spojila v jedno slovo, nejdéle v 2. polovině 15. stol (objevuje se „na spropitie dáti / dostati“).[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
význam
[editovat]- (archaicky) (staročesky) spropitné
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ ZUBATÝ, Josef. Spropitné či zpropitné?. Naše řeč, 1917, roč. 1, čís. 7, s. 214-216. Dostupné online. ISSN 0027-8203.