státovědecký
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [staːtɔvjɛdɛt͡skiː]
dělení
[editovat]- stá-to-vě-dec-ký
přídavné jméno
[editovat]- tvrdé
skloňování
[editovat]| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | státovědecký | státovědecký | státovědecká | státovědecké | státovědečtí | státovědecké | státovědecké | státovědecká |
| genitiv | státovědeckého | státovědeckého | státovědecké | státovědeckého | státovědeckých | státovědeckých | státovědeckých | státovědeckých |
| dativ | státovědeckému | státovědeckému | státovědecké | státovědeckému | státovědeckým | státovědeckým | státovědeckým | státovědeckým |
| akuzativ | státovědeckého | státovědecký | státovědeckou | státovědecké | státovědecké | státovědecké | státovědecké | státovědecká |
| vokativ | státovědecký | státovědecký | státovědecká | státovědecké | státovědečtí | státovědecké | státovědecké | státovědecká |
| lokál | státovědeckém | státovědeckém | státovědecké | státovědeckém | státovědeckých | státovědeckých | státovědeckých | státovědeckých |
| instrumentál | státovědeckým | státovědeckým | státovědeckou | státovědeckým | státovědeckými | státovědeckými | státovědeckými | státovědeckými |
význam
[editovat]- související se státovědou
- V státovědecké literatuře německé užívá se často termínu „národ politický“ k označení všeho občanstva ve smíšeném státě nebo panujícího národa.[1]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ MASARYK, Tomáš Garrigue. Nová Evropa : stanovisko slovanské. II. vyd. Praha : Gustav Dubský, [1921]. Kapitola 6. Národnostní cit a idea.