státovědecký

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [staːtɔvjɛdɛt͡skiː]

dělení

[editovat]
  • stá-to-vě-dec-ký

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ státovědecký státovědecký státovědecká státovědecké státovědečtí státovědecké státovědecké státovědecká
genitiv státovědeckého státovědeckého státovědecké státovědeckého státovědeckých státovědeckých státovědeckých státovědeckých
dativ státovědeckému státovědeckému státovědecké státovědeckému státovědeckým státovědeckým státovědeckým státovědeckým
akuzativ státovědeckého státovědecký státovědeckou státovědecké státovědecké státovědecké státovědecké státovědecká
vokativ státovědecký státovědecký státovědecká státovědecké státovědečtí státovědecké státovědecké státovědecká
lokál státovědeckém státovědeckém státovědecké státovědeckém státovědeckých státovědeckých státovědeckých státovědeckých
instrumentál státovědeckým státovědeckým státovědeckou státovědeckým státovědeckými státovědeckými státovědeckými státovědeckými

význam

[editovat]
  1. související se státovědou
    • V státovědecké literatuře německé užívá se často termínu „národ politický“ k označení všeho občanstva ve smíšeném státě nebo panujícího národa.[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. MASARYK, Tomáš Garrigue. Nová Evropa : stanovisko slovanské. II. vyd. Praha : Gustav Dubský, [1921]. Kapitola 6. Národnostní cit a idea.