středopravý

čeština

výslovnost

• IPA: [str̝̊ɛdɔpraviː]

dělení

• stře-do-pra-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	středopravý	středopravý	středopravá	středopravé	středopraví	středopravé	středopravé	středopravá
genitiv	středopravého	středopravého	středopravé	středopravého	středopravých	středopravých	středopravých	středopravých
dativ	středopravému	středopravému	středopravé	středopravému	středopravým	středopravým	středopravým	středopravým
akuzativ	středopravého	středopravý	středopravou	středopravé	středopravé	středopravé	středopravé	středopravá
vokativ	středopravý	středopravý	středopravá	středopravé	středopraví	středopravé	středopravé	středopravá
lokál	středopravém	středopravém	středopravé	středopravém	středopravých	středopravých	středopravých	středopravých
instrumentál	středopravým	středopravým	středopravou	středopravým	středopravými	středopravými	středopravými	středopravými

význam

1. nacházející se ve středu a napravo od něj
   • Levicový deník Neues Deutschland výsledek hlasování shrnul titulkem „Občané potrestali Nečasovu vládu“. Voliči podle něj vystavili středopravé koalici účet za korupční skandály a neustálé spory mezi vládními stranami.

antonyma

1. středolevý

související

• středový
• pravý
• pravicový