on

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Možná hledáte , , ón, òn, ôn, ön, òñ, oʻn, õnn, oon nebo חס.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

varianta zápisu[editovat]

  • (v obecném jazyce) von

zájmeno[editovat]

  • osobní
  • rod mužský

skloňování[editovat]

pád tvar
nominativ on
genitiv ho*, jej, něj**
jeho, něho**
dativ mu*, jemu, němu**
akuzativ ho*, jej, něj**
jeho, něho** (pouze životný)
vokativ
lokál něm**
instrumentál jím, ním*

Poznámky:

  • *Kratší tvary ho a mu jsou příklonné, nemají zpravidla přízvuk a nelze je použít po předložkách.
  • **Používá se po předložce.
  • Variantní tvary akuzativu s předložkou (bývají pociťovány jako archaické či knižní): naň, , proň, veň, zaň.
  • Tvar množného čísla je oni pro životný rod a ony pro neživotný rod.

význam[editovat]

  1. označuje osobu nebo věc mužského rodu, která vyplývá ze souvislostí
    • To byl on!

překlady[editovat]

  1. subjekt mužského rodu
    • angličtina: he, him
    • dánština: han
    • esperanto: li
    • finština: hän
    • francouzština: il, lui
    • fríština: hy
    • hebrejština: הוּא
    • chorvatština: on
    • islandština: hann
    • italština: lui, egli
    • japonština:
    • jidiš: ער
    • litevština: jis m
    • lotyština: viņš m
    • maďarština: ő
    • němčina: er
    • nizozemština: hij
    • norština: han
    • perština: او
    • polština: on
    • portugalština: ele
    • ruština: он
    • slovenština: on
    • slovinština: on
    • španělština: él
    • švédština: han
    • turečtina: o
    • žemaitština: ons

související[editovat]

angličtina[editovat]

výslovnost[editovat]

předložka[editovat]

význam[editovat]

  1. na (něčem)
  2. u (sebe), při (sobě)

přídavné jméno[editovat]

význam[editovat]

  1. zapnutý
  2. otevřený, puštěný

antonyma[editovat]

  1. off
  2. off, closed, shut

estonština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • on

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. 3. osoba singuláru přítomného času od slova olema

finština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • on

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. třetí osoba singuláru přítomného času od slova olla

synonyma[editovat]

  1. (hovorově) o

francouzština[editovat]

výslovnost[editovat]

homofony[editovat]

zájmeno[editovat]

  • neosobní

význam[editovat]

  1. umožňuje vyjádřit tvrzení, obecně platné pro více osob
    • Quand on vient trop tard, on ne sait pas qui est arrivé le premier. – Když člověk přijde pozdě, neví se, kdo přišel první.

polština[editovat]

výslovnost[editovat]

zájmeno[editovat]

  • osobní

skloňování[editovat]

pád tvar
nominativ on
genitiv jego / go / niego
dativ jemu / mu / niemu
akuzativ jego / go / niego
instrumentál nim
lokál nim
vokativ on

význam[editovat]

  1. on

slovenština[editovat]

výslovnost[editovat]

zájmeno[editovat]

  • osobní

skloňování[editovat]

pád tvar
nominativ on
genitiv ho*, jeho, neho**
dativ mu*, jemu, nemu**
akuzativ ho*, jeho, neho**
lokál ňom*
instrumentál ním
Poznámky
*Kratší tvary ho a mu jsou příklonné, nemají zpravidla přízvuk a nelze je použít po předložkách.
**Používá se po předložce.

význam[editovat]

  1. on

turečtina[editovat]

dělení[editovat]

  • on

varianty[editovat]

  • (starým pravopisem) اون

číslovka[editovat]

význam[editovat]

  1. deset

votština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • on

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. třetí osoba singuláru přítomného času od slova õlla[1]

poznámky[editovat]

  1. ARISTE, Paul. A Grammar of the Votic language. [s.l.] : Curzon Press, 1997. ISBN 9780700708680. S. 68. (anglicky)