Přeskočit na obsah

staropražský

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [starɔpraʃskiː]

dělení

[editovat]
  • sta-ro-praž-ský

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ staropražský staropražský staropražská staropražské staropražští staropražské staropražské staropražská
genitiv staropražského staropražského staropražské staropražského staropražských staropražských staropražských staropražských
dativ staropražskému staropražskému staropražské staropražskému staropražským staropražským staropražským staropražským
akuzativ staropražského staropražský staropražskou staropražské staropražské staropražské staropražské staropražská
vokativ staropražský staropražský staropražská staropražské staropražští staropražské staropražské staropražská
lokál staropražském staropražském staropražské staropražském staropražských staropražských staropražských staropražských
instrumentál staropražským staropražským staropražskou staropražským staropražskými staropražskými staropražskými staropražskými

význam

[editovat]
  1. vztahující se ke staré Praze
    • Vždyť také jeho zásluhou studují v tom dalekém kotském kraji spisy našeho staropražského autora podnes pilněji než kdekoli jinde na světě.[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 273.