Přeskočit na obsah

Praha

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • Pra-ha

etymologie

[editovat]

Nejstarší známá podoba jména (Farāga nebo Barāga) je doložena ve zprávě arabskožidovského kupce Ibrahíma ibn Jakúba k roku 965.[1] V nejstarších zápisech se vyskytuje latinské Praga, v němčině Prag, v obou případech tedy došlo k převzetí jména ještě před hláskovou změnou g v h, tedy před koncem 12. století.[1]

Původ slova Praha není dodnes zcela uspokojivě vysvětlen.[1] Existuje několik teorií: ze základu práh (praslovansky *porgъ) a to podle prahů (tedy peřejí) ve Vltavě nebo v potoku Brusnici, popř. podle prahů, tj. trámů v hatích přes vltavský brod.[1] Další možný původ je ze slovesného základu: od pražiti (vypalovat, myšleno odstraňovat lesní porost ohněm) nebo prahnouti (být suchý, vysychat, stávat se vyprahlým) — pak by jméno praha znamenalo „místo vyprahlé sluncem“.[1] Dle bohemisty Ivana Lutterera je nejpravděpodobnější etymologie poslední (místo suché, vyprahlé), tedy že (pražský) hrad byl založen na vysychající břidličné půdě.[1] Vedle toho existuje ještě řada jiných teorií, více či méně fantastických. Možný je též původ předslovanský.[1]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ Praha Prahy
genitiv Prahy Prah
dativ Praze Prahám
akuzativ Prahu Prahy
vokativ Praho Prahy
lokál Praze Prahách
instrumentál Prahou Prahami

význam

[editovat]
  1. hlavní město Česka
    • Bydlím v Praze.
    • Stará jest zkušenost, že za bezvětří Praha velmi trpí kouřem, který jako upír usazuje se nad pražskou kotlinou a temným svým pláštěm zakrývá hlavní město republiky.[2]
  2. (přeneseně) političtí zástupci Česka
  3. kopec v Brdech

překlady

[editovat]
  1. město
  2. —
  3. —

synonyma

[editovat]
  1. (brněnský hantec) Prágl[3], Švédsko[4], (zkratkou) Pha
  2. —
  3. —

související

[editovat]

finština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈprɑhɑ]

dělení

[editovat]
  • Pra-ha

podstatné jméno

[editovat]
  • vlastní jméno

skloňování

[editovat]
skloňování podle vzoru kala
Substantivum singulár plurál
nominativ Praha —
genitiv Prahan —
akuzativ Prahan
Praha
—
partitiv Prahaa —
essiv Prahana —
translativ Prahaksi —
inessiv Prahassa —
elativ Prahasta —
illativ Prahaan —
adessiv Prahalla —
ablativ Prahalta —
allativ Prahalle —
abessiv Prahatta —
komitativ — —
instruktiv — —

význam

[editovat]
  1. Praha

související

[editovat]

hornolužická srbština

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár duál plurál
nominativ Praha — —
genitiv Prahi — —
dativ Praze — —
akuzativ Prahu — —
vokativ Praha — —
lokál Praze — —
instrumentál Prahu — —

význam

[editovat]
  1. Praha
    • Z Budyšina je bliže do Prahi hač do Berlina. – Z Budyšína je do Prahy blíž než do Berlína.[5]

litevština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • Pra-ha

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ Praha —
genitiv Prahos —
dativ Prahai —
akuzativ Prahą —
instrumentál Praha —
lokál Prahoje —
vokativ Praha —

význam

[editovat]
  1. Praha

norština (bokmål)

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈpraːha]

dělení

[editovat]
  • Pra-ha

podstatné jméno

[editovat]
  • vlastní jméno

význam

[editovat]
  1. Praha

slovní spojení

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. 1 2 3 4 5 6 7 LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1. vyd. Praha : Mladá Fronta, 1982. 376 s. S. 244-245.
  2. ↑ Národní listy. Praha: Julius Grégr, 19.1.1924, 64(19), s. 2. Proti kouři. 5. sloupec. ISSN 1214-1240. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:6d847910-6da1-11e7-89ee-5ef3fc9ae867.
  3. ↑ KOPŘIVA, Pavel; JELÍNEK, Pavel Čiča; DVORNÍK, Petr. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno : FT Records, 1999. Heslo „Prágl“, s. 156.
  4. ↑ KOPŘIVA, Pavel; JELÍNEK, Pavel Čiča; DVORNÍK, Petr. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno : FT Records, 1999. Heslo „Švédi, Švédsko“, s. 166.
  5. ↑ Serbsko-čěske styki sej zbližili. Společnost přátel Lužice, 2010-04-10, [cit. 2012-07-07]. Dostupné online.

externí odkazy

[editovat]
  • Článek Praha ve Wikipedii