starosvat
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [starɔsvat]
dělení
[editovat]- sta-ro-svat
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | starosvat | starosvati / starosvatové |
| genitiv | starosvata | starosvatů |
| dativ | starosvatu / starosvatovi | starosvatům |
| akuzativ | starosvata | starosvaty |
| vokativ | starosvate | starosvati / starosvatové |
| lokál | starosvatu / starosvatovi | starosvatech |
| instrumentál | starosvatem | starosvaty |
význam
[editovat]- (zastarale) organizátor svatby a svatebních oslav
- Souček, známý starosvat, zváč i pořadatel svateb a pohřbů, jakýsi vesnický ceremonář, do podrobností znal ustálený mrav a zvyk vesnický a věděl, co žádá selská etiketa.[1]
poznámky
[editovat]- ↑ Jindřich Šimon Baar: Jan Cimbura