stojka

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈstɔjka]

dělení

• stoj-ka

etymologie

• z tvaru stojí slova stát.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	stojka	stojky
genitiv	stojky	stojek
dativ	stojce	stojkám
akuzativ	stojku	stojky
vokativ	stojko	stojky
lokál	stojce	stojkách
instrumentál	stojkou	stojkami

význam

1. (ve sportu) stoj na rukou
   • Sestavy obsahují jak švihové prvky (např. veletoče, výmyky, stojka), tak silové.
2. (ve sportu, slangově) střelecká položka vestoje, např. v biatlonu
   • Ležku jsem proto odstřílel hodně pomalu a opatrně, stojka už byla v pořádku.
3. (v hornictví) svislá důlní podpěra
   • Norma platí pro projekci a konstrukci nových typů důlních stojek hydraulických s vnějším plněním (dále jen stojek) které jsou prvkem individuální porubní výztuže, vyvíjených po dni účinnosti této normy.
4. (vojenský slang) stráž, hlídka
   • Každý voják stává v šest hodin ráno. Ve čtyřiadvacetihodinové službě se střídá tzv. hodinová stojka, poté hotovost na strážnici, odpočinek, který následně může vystřídat spánek.
5. (divadelní slang) druh stojaté divadelní kulisy
   • Opona ještě nesjela, když čtyřicet rukou popadne stojky a praktikáble a začne „bourat“.

překlady

1. stoj na rukou

   • angličtina: handstand
   • němčina: Handstand m, Kopfstand
2. střelba vstoje

   • angličtina: standing
3. důlní výstuha
4. stráž
5. divadelní kulisa

související

• stoj
• stát