stopkovýtrusé

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈstopkoˌviːtrʊˌsɛː]
  • ČFT: [ˈstopkoviːtruseː]

dělení[editovat]

  • stop-ko-vý-tru-sý

etymologie[editovat]

Spojením podstatných jmen stopka a výtrus a koncovky .

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský
  • zpodstatněné přídavné jméno
  • pomnožné

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ stopkovýtrusé
genitiv stopkovýtrusých
dativ stopkovýtrusým
akuzativ stopkovýtrusé
vokativ stopkovýtrusé
lokál stopkovýtrusých
instrumentál stopkovýtrusými

význam[editovat]

  1. (v mykologii) kmen hub vytvářejících výtrusy na krátkých stopečkách, tzv. sterigmatech
    • Mykorhizní houby izolované z kořenů orchidejí patří převážně mezi stopkovýtrusé (Basidiomycetes).[2]

překlady[editovat]

synonyma[editovat]

antonyma[editovat]

přídavné jméno[editovat]

  1. akuzativ plurálu přídavného jména stopkovýtrusý v mužském rodě životném
    • Přestože hlavním předmětem výzkumu byly houby vřeckovýtrusé, zahrnuli jsme do vzorku i některé stopkovýtrusé zástupce.
  2. akuzativ a vokativ plurálu přídavného jména stopkovýtrusý v mužském rodě neživotném
    • Studovali jsme některé stopkovýtrusé lišejníky.
  3. genitiv, dativ a lokál singuláru a nominativ a akuzativ plurálu přídavného jména stopkovýtrusý v ženském rodě
    • Mnohé stopkovýtrusé houby tvoří mykorhizovou vazbu s různými dřevinami…[3]
  4. nominativ, akuzativ a vokativ singuláru přídavného jména stopkovýtrusý ve středním rodě

slovní spojení[editovat]

poznámky[editovat]

  1. KONEČNÁ, H.. Vřeckovýtrusý či vřeckovýtrusný?. Naše řeč, 2003, roč. 86, čís. 5. Dostupné online.
  2. Mykorhiza [online]. Botanický ústav AV ČR, [cit. 2015-06-15]. Dostupné online.
  3. HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-7451-407-4. Kapitola Kmen stopkovýtrusé houby (Basidiomycota), s. 135.

externí odkazy[editovat]