stromový

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [strɔmɔviː]

homofony

[editovat]

dělení

[editovat]
  • stro-mo-vý

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé
  • nestupňovatelné

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ stromový stromový stromová stromové stromoví stromové stromové stromová
genitiv stromového stromového stromové stromového stromových stromových stromových stromových
dativ stromovému stromovému stromové stromovému stromovým stromovým stromovým stromovým
akuzativ stromového stromový stromovou stromové stromové stromové stromové stromová
vokativ stromový stromový stromová stromové stromoví stromové stromové stromová
lokál stromovém stromovém stromové stromovém stromových stromových stromových stromových
instrumentál stromovým stromovým stromovou stromovým stromovými stromovými stromovými stromovými

význam

[editovat]
  1. související se stromy
    • Oděv jest co nejjednodušší, ženy nosí krátké sukně z trávy a vláken, muži pak mají jen pás pestrobarevných kůr stromových kolem beder a místy chodí docela nazí.[1]

překlady

[editovat]
  1. související se stromy

slovenština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [strɔmɔviː]

přídavné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
Číslo singulár plurál
Rod mužský životný mužský neživotný ženský střední mužský životný ostatní rody
nominativ stromový stromový stromová stromové stromoví stromové
genitiv stromového stromového stromovej stromového stromových stromových
dativ stromovému stromovému stromovej stromovému stromovým stromovým
akuzativ stromového stromový stromovú stromové stromových stromové
lokál stromovom stromovom stromovej stromovom stromových stromových
instrumentál stromovým stromovým stromovou stromovým stromovými stromovými

význam

[editovat]
  1. stromový

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. TOŠNER, Ludvík. Papuové. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Papuové Díl 19., s. 190-191.