stéblo

Možná hledáte steblo.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsteːblɔ]
•  stéblo^{? • info}

dělení

• sté-blo

varianty

• (zastarale, v obecném jazyce) stýblo

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	stéblo	stébla
genitiv	stébla	stébel
dativ	stéblu	stéblům
akuzativ	stéblo	stébla
vokativ	stéblo	stébla
lokál	stéblu	stéblech
instrumentál	stéblem	stébly

význam

1. dutá část traviny či obilniny nacházející se mezi kořenem a květem (příp. plodem)
   • Zachvěl se všecek klasný lán, v úděsu zavlnil stébly, jak z moře dna když bouřný van vyrve hrst chaluh a škeblí…
   • Nevidíš dvě otýpky, nýbrž tisíce stébel; ale tím se tvá možnost volby násobí tisíckrát. Po stéblech sbíráš to, co je v lidském světě dobrého a užitečného; po stéblech odmítáš bejlí a plevel…

překlady

1. část obilniny nesoucí klas

   • angličtina: stalk, haulm, culm
   • esperanto: kulmo
   • finština: korsi
   • francouzština: brin m, chaume m
   • italština: culmo m
   • latina: culmus, caulis
   • němčina: Halm m, Stängel m
   • polština: źdźbło s
   • portugalština: colmo m
   • ruština: соломинка ž, стебель ž
   • řečtina: κοτσάνι s, κάλαμος m
   • slovenština: steblo m
   • španělština: brizna ž

synonyma

1. stvol, lodyha, stonek, (zastarale, v obecném jazyce) stýblo, (archaicky) zblo

související

• stébélko
• stébelnatý
• zblo

přísloví, rčení a pořekadla

• tonoucí se i stébla chytá
• stéblo k stéblu, a ptáček hnízdo má

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-02-14]. Heslo stéblo.

externí odkazy

• Článek Stéblo ve Wikipedii