suga

švédština

výslovnost

• IPA: [²sʉːga]
•  suga^{? • info}

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	suga	sugas
přítomnost	suger	sugs, suges
préteritum	sög	sögs
supinum	sugit	sugits
rozkazovací zp.	sug	sugs

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	sugande
trpné	sugen	suget	sugna

význam

1. sát, nasávat
   • suga (upp) vatten – sát vodu
2. cucat
   • suga på tummen – cucat si palec
3. (expresivně) mít hlad
   • Det suger i magen på mig. – Mám hlad.
4. (vulgárně) kouřit (penis)
   • Hon sög min kuk. – Kouřila mi péro.

související

• suga ut