surovina

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

dělení[editovat]

  • su-ro-vi-na

etymologie[editovat]

Od slova surový („hrubý, neupravený, syrový, přírodní“), majícího ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, které pochází z praslovanského *surovъ téhož významu, odvozeného z indoevropského *sour-. To se podobá indoevropskému*sūr- (asi „vlhký“), z něhož vzešlo syrový[1] a obě slova se vzájemně ovlivňovala.

výslovnost[editovat]

  • IPA: [sʊrɔvɪna]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ surovina suroviny
genitiv suroviny surovin
dativ surovině surovinám
akuzativ surovinu suroviny
vokativ surovino suroviny
lokál surovině surovinách
instrumentál surovinou surovinami

význam[editovat]

  1. materiál sloužící ke zpracování ve výrobě
    • Kaučuk se stal důležitou průmyslovou surovinou.

překlady[editovat]

  1. materiál pro zpracování

synonyma[editovat]

  1. hmota

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

slovenština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [sʊrovɪna]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ surovina suroviny
genitiv suroviny surovín
dativ surovine surovinám
akuzativ surovinu suroviny
lokál surovine surovinách
instrumentál surovinou surovinami

význam[editovat]

  1. surovina

synonyma[editovat]

  1. hmota

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Hesla „surový“ a „syrový“, s. 615 a 622.

externí odkazy[editovat]