sloužící

čeština

výslovnost

• IPA: [slɔʊ̯ʒiːt͡siː]
•  sloužící^{? • info}

dělení

• slou-ží-cí

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	sloužící	sloužící
genitiv	sloužícího	sloužících
dativ	sloužícímu	sloužícím
akuzativ	sloužícího	sloužící
vokativ	sloužící	sloužící
lokál	sloužícím	sloužících
instrumentál	sloužícím	sloužícími

význam

1. sluha, služebník vrchnosti
   • Tu král a královna hned rozeslali služebníky na všecky strany ji hledat; ale po marném hledání sloužící se musili s nepořízenou vrátiti a oznamovali, že princezny nikde najíti nemohli.

překlady

1. sluha

   • angličtina: servant
   • francouzština: serviteur m

podstatné jméno (2)

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	sloužící	sloužící
genitiv	sloužící	sloužících
dativ	sloužící	sloužícím
akuzativ	sloužící	sloužící
vokativ	sloužící	sloužící
lokál	sloužící	sloužících
instrumentál	sloužící	sloužícími

význam

1. služka, služebnice vrchnosti

překlady

1. služka

   • angličtina: servant

přídavné jméno

• měkké

skloňování

Číslo	singulár				plurál
Rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící
genitiv	sloužícího	sloužícího	sloužící	sloužícího	sloužících	sloužících	sloužících	sloužících
dativ	sloužícímu	sloužícímu	sloužící	sloužícímu	sloužícím	sloužícím	sloužícím	sloužícím
akuzativ	sloužícího	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící
vokativ	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící	sloužící
lokál	sloužícím	sloužícím	sloužící	sloužícím	sloužících	sloužících	sloužících	sloužících
instrumentál	sloužícím	sloužícím	sloužící	sloužícím	sloužícími	sloužícími	sloužícími	sloužícími

význam

1. mající nějaký účel
   • Součástka sloužící k upevnění stroje je součástí dodávky.
2. vykonávající službu
   • Řádný čeledín u téhož hospodáře sloužící pojal nešťastného sirotka za manželku.