sveřepice
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [svɛr̝ɛpɪt͡sɛ]
dělení
[editovat]- sve-ře-pi-ce
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | sveřepice | sveřepice |
| genitiv | sveřepice | sveřepic |
| dativ | sveřepici | sveřepicím |
| akuzativ | sveřepici | sveřepice |
| vokativ | sveřepice | sveřepice |
| lokál | sveřepici | sveřepicích |
| instrumentál | sveřepicí | sveřepicemi |
význam
[editovat]- (archaicky) plemenná kobyla[1]
- Kobylí pole sluly v Čechách za starodávna pozemky, které musily zůstaveny býti ku pasení kobyl čili sveřepic, kterážto služebnost udržela se až po XIV. století.[2]
poznámky
[editovat]- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2015-07-29]. Heslo sveřepice.
- ↑ MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Kobylí pole“, s. 352.