svrchník

čeština

výslovnost

• IPA: [svr̩xɲiːk]

dělení

• svrch-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	svrchník	svrchníky
genitiv	svrchníku	svrchníků
dativ	svrchníku	svrchníkům
akuzativ	svrchník	svrchníky
vokativ	svrchníku	svrchníky
lokál	svrchníku	svrchnících
instrumentál	svrchníkem	svrchníky

význam

1. dlouhý, lehčí (svrchní) (zejména) mužský kabát
   • Šedý svrchník, až po krk upjatý, černě lakované, v předu sešněrované cestovní střevíce, do nichž ústily pestře pruhované hedvábné punčochy, nízký, plstěný klobouk tmavozelené barvy dávaly tušiti anglického sportsmana, který z dlouhé chvíle odhodlal se asi k „nudné“ projíždce Kvarnerem.

synonyma

1. převlečník, plášť, trenčkot

související

• svrchníkový
• svrchníček