svrchní

čeština

výslovnost

• IPA: [svr̩xɲiː]

dělení

• svrch-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní
genitiv	svrchního	svrchního	svrchní	svrchního	svrchních	svrchních	svrchních	svrchních
dativ	svrchnímu	svrchnímu	svrchní	svrchnímu	svrchním	svrchním	svrchním	svrchním
akuzativ	svrchního	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní
vokativ	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní	svrchní
lokál	svrchním	svrchním	svrchní	svrchním	svrchních	svrchních	svrchních	svrchních
instrumentál	svrchním	svrchním	svrchní	svrchním	svrchními	svrchními	svrchními	svrchními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	svrchní
komparativ	svrchnější
superlativ	nejsvrchnější

význam

1. nacházející se nahoře
   • Na svrchních větvích stromu sedělo hejno ptáků.
2. nacházející se na povrchu
   • Listy vodních rostlin mají odlišně zbarvenou svrchní a spodní stranu.

překlady

1. umístěný nahoře

   • angličtina: upper
   • francouzština: supérieur
   • italština: superiore
   • němčina: obere
   • polština: górny
   • portugalština: superior
   • slovenština: svrchný, vyšný
   • španělština: superior
2. —

synonyma

1. horní, vrchní, hořejší, hoření
2. povrchový

antonyma

1. dolní, dolejší, dolení, spodní
2. vnitřní

související

• vrch
• vrchol
• svrchník

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-05-19]. Heslo svrchní.