třicátek

čeština

výslovnost

• IPA: [tr̝̊ɪt͡saːtɛk]

dělení

• tři-cá-tek

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	třicátek	třicátky
genitiv	třicátku	třicátků
dativ	třicátku	třicátkům
akuzativ	třicátek	třicátky
vokativ	třicátku	třicátky
lokál	třicátku	třicátcích
instrumentál	třicátkem	třicátky

význam

1. (dříve) poplatek (clo) ve výši jedné třicetiny ceny zboží
   • Tak učiněno r. 1544 sněmovní usnesení, že potřeby dovážené vojsku nejsou podrobeny třicátku ani mýtům.

související

• třicet
• třicátý
• desátek