tangenciální

čeština

výslovnost

• IPA: [taŋgɛnt͡sɪjaːlɲiː]
•  tangenciální^{? • info}

dělení

• tan-gen-ciál-ní

etymologie

Z latinského tangere – dotýkat se.

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální
genitiv	tangenciálního	tangenciálního	tangenciální	tangenciálního	tangenciálních	tangenciálních	tangenciálních	tangenciálních
dativ	tangenciálnímu	tangenciálnímu	tangenciální	tangenciálnímu	tangenciálním	tangenciálním	tangenciálním	tangenciálním
akuzativ	tangenciálního	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální
vokativ	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální	tangenciální
lokál	tangenciálním	tangenciálním	tangenciální	tangenciálním	tangenciálních	tangenciálních	tangenciálních	tangenciálních
instrumentál	tangenciálním	tangenciálním	tangenciální	tangenciálním	tangenciálními	tangenciálními	tangenciálními	tangenciálními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	tangenciální
komparativ	tangenciálnější
superlativ	nejtangenciálnější

význam

1. jsoucí ve směru tečny (tangenty) nebo tečné roviny
2. vztahující se k tečně vůbec