tid

švédština

výslovnost

• IPA: [tiːd]
•  tid^{? • info}

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	tid	tiden	tider	tiderna
genitiv	tids	tidens	tiders	tidernas

význam

1. čas, doba
   • på Karl IV:s tid – v době/za časů Karla IV.