tolerantní

čeština

výslovnost

• IPA: [tɔlɛrantɲiː]

dělení

• to-le-rant-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní
genitiv	tolerantního	tolerantního	tolerantní	tolerantního	tolerantních	tolerantních	tolerantních	tolerantních
dativ	tolerantnímu	tolerantnímu	tolerantní	tolerantnímu	tolerantním	tolerantním	tolerantním	tolerantním
akuzativ	tolerantního	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní
vokativ	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní	tolerantní
lokál	tolerantním	tolerantním	tolerantní	tolerantním	tolerantních	tolerantních	tolerantních	tolerantních
instrumentál	tolerantním	tolerantním	tolerantní	tolerantním	tolerantními	tolerantními	tolerantními	tolerantními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	tolerantní
komparativ	tolerantnější
superlativ	nejtolerantnější

význam

1. (člověk) takový, který snadno toleruje nedostatky jiných osob
   • Nábožensky byl král na rozdíl od svého otce tolerantní, ale v národě zapustila nesnášenlivost již hluboko své kořeny.

překlady

1. snášenlivý

   • angličtina: tolerant
   • francouzština: tolérant
   • němčina: tolerant
   • slovenština: tolerantný

synonyma

1. snášenlivý, benevolentní

antonyma

1. netolerantní

související

• tolerance
• tolerantně
• toleranční
• tolerovat
• tolerantnost

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-01-08]. Heslo tolerantní.