tronar

španělština

výslovnost

• IPA: [tɾoˈnaɾ]

etymologie

Z latinského tronāre, z nějž např. také francouzské troner nebo italské tronare.

sloveso

• pravidelné
• s rozšířením kmenové samohlásky pod přízvukem

časování

způsob oznamovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	trueno	truenas	truena	tronamos	tronáis	truenan
souminulý čas	tronaba	tronabas	tronaba	tronábamos	tronabais	tronaban
minulý čas dokonavý	troné	tronaste	tronó	tronamos	tronasteis	tronaron
budoucí čas	tronaré	tronarás	tronará	tronaremos	tronaréis	tronarán
podmiňovací	tronaría	tronarías	tronaría	tronaríamos	tronaríais	tronarían

způsob spojovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	truene	truenes	truene	tronemos	tronéis	truenen
souminulý čas (ra)	tronara	tronaras	tronara	tronáramos	tronarais	tronaran
souminulý čas (se)	tronase	tronases	tronase	tronásemos	tronaseis	tronasen
budoucí čas	tronare	tronares	tronare	tronáremos	tronareis	tronaren

způsob rozkazovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
kladný	—	truena	truene	tronemos	tronad	truenen
záporný	—	no truenes	no truene	no tronemos	no tronéis	no truenen

neosobní tvary

číslo	jednotné			množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
infinitiv	tronar
gerundium	tronando

příčestí

číslo	jednotné		množné
rod	mužský	ženský	mužský	ženský
příčestí minulé	tronado	—	—	—

význam

1. hřmět/hřmít, rachotit, zahřmět
2. hřímat, burácet

související

• trueno
• tronador
• destrueno
• tronatilidad