hřímat

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦr̝iːmat]

dělení

• hří-mat

varianty

• (knižně, zastarale) hřímati

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	hřímám	hřímáš	hřímá	hřímáme	hřímáte	hřímají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	hřímej	hřímejme	hřímejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	hřímal	hřímala	hřímalo	hřímali	hřímaly	hřímala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	hřímaje	hřímajíc	hřímajíce

význam

1. (jen neosobní) opakovaně hřmět
   • Začalo hřímat a Tonda mě zatáhnul pod vysokánský strom.
2. (přeneseně) důrazně vystupovat za nějakou věc

související

• hřímání
• hřmět
• dohřímat
• zahřímat
• hřímávat