tvinga

švédština

výslovnost

• IPA: [²tvɪŋːa]
•  tvinga^{? • info}

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	tvinga	tvingas
přítomnost	tvingar	tvingas
préteritum	tvingade	tvingades
supinum	tvingat	tvingats
rozkazovací zp.	tvinga	tvingas

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	tvingande
trpné	tvingad	tvingat	tvingade

význam

1. (též zvratné: tvinga sig) nutit (se), donutit (se)
   • Han tvingades (att) göra det. – Byl donucen to udělat.
2. potlačit, potlačovat