tykání

čeština

výslovnost

• IPA: [tɪkaːɲiː]

dělení

• ty-ká-ní

etymologie

Verbální substantivum odvozené od slovesa tykat.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	tykání	tykání
genitiv	tykání	tykání
dativ	tykání	tykáním
akuzativ	tykání	tykání
vokativ	tykání	tykání
lokál	tykání	tykáních
instrumentál	tykáním	tykáními

význam

1. oslovování druhou osobou jednotného čísla
   • Rozhodně se nehodí, aby šéf podřízenému nabídl tykání v soukromí s tím, že mu na pracovišti musí vykat.

překlady

1. oslovování

   • francouzština: tutoiement m

antonyma

1. vykání

související

• tykat

externí odkazy

• Článek Tykání ve Wikipedii