tyrannus
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
latina[editovat]
etymologie[editovat]
Přejato přes maloasijské jazyky ze starořeckého τύραννος (tyrannos), původně neutrálního označení pro osoby z prostého lidu, které se státním převratem ujaly moci. Hanlivý nádech získalo slovo až v 6. století př. n. l. po nastolení demokracie.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský (maskulinum)
- 2. deklinace (o-kmeny)
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | tyrannus | tyrannī |
| genitiv | tyrannī | tyrannōrum |
| dativ | tyrannō | tyrannīs |
| akuzativ | tyrannum | tyrannōs |
| vokativ | tyranne | tyrannī |
| ablativ | tyrannō | tyrannīs |
význam[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ NOVOTNÝ, Michal. Tyran. Český rozhlas Regina, 2004-08-16, [cit. 2016-05-10]. Dostupné online.