urgentní

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊrgɛntɲiː]

dělení

• ur-gen-tní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní
genitiv	urgentního	urgentního	urgentní	urgentního	urgentních	urgentních	urgentních	urgentních
dativ	urgentnímu	urgentnímu	urgentní	urgentnímu	urgentním	urgentním	urgentním	urgentním
akuzativ	urgentního	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní
vokativ	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní	urgentní
lokál	urgentním	urgentním	urgentní	urgentním	urgentních	urgentních	urgentních	urgentních
instrumentál	urgentním	urgentním	urgentní	urgentním	urgentními	urgentními	urgentními	urgentními

význam

1. naléhavý

překlady

1. • angličtina: urgent
   • francouzština: urgent
   • němčina: dringend, dringlich, eilig

související

• urgentně
• urgentnost
• urgovat
• urgence