urgovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊrgɔvat]

dělení

• ur-go-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	urguji / urguju	urguješ	urguje	urgujeme	urgujete	urgují / urgujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	urguj	urgujme	urgujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	urgoval	urgovala	urgovalo	urgovali	urgovaly	urgovala
trpné	urgován	urgována	urgováno	urgováni	urgovány	urgována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	urguje	urgujíc	urgujíce

význam

1. naléhavě připomínat splnění, dodržení něčeho předem ujednaného, slíbeného

překlady

1. • angličtina: urge
   • němčina: urgieren

související

• urgence
• urgentní
• urgentně