uvařit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔʊvar̝ɪt]

dělení

• uva-řit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	uvařím	uvaříš	uvaří	uvaříme	uvaříte	uvaří

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	uvař	uvařme	uvařte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	uvařil	uvařila	uvařilo	uvařili	uvařily	uvařila
trpné	uvařen	uvařena	uvařeno	uvařeni	uvařeny	uvařena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	uvařiv	uvařivši	uvařivše

význam

1. podrobit kontrolovanému varu (v kapalině) a tak zlepšit poživatelnost

fráze a idiomy

• co se doma uvaří, má se doma sníst
• žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří

související

• vařit
• uvařený
• vařič
• vaření