vänja

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

švédština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [²vɛnːja]

sloveso[editovat]

časování[editovat]

(i) aktivum pasivum
infinitiv vänja vänjas
přítomnost vänjer vänjs, vänjes
préteritum vande, vänjde vandes, vänjdes
supinum vant, vänjt vants, vänjts
rozkazovací zp. vänj
příčestí
Číslo singulár plurál/
urč. tvar
Rod společný střední
přítomné vänjande
trpné vand, vänjd vant, vänjt vanda, vänjda

význam[editovat]

  1. obvykle vänja sig (zvratné): zvyknout (si), navyknout (si)
    • Jag har vant mig vid att leva enkelt. – Zvykl jsem si žít prostě.