výuka

čeština

výslovnost

• IPA: [viːʊka]
•  výuka^{? • info}

dělení

• vý-uka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	výuka	výuky
genitiv	výuky	výuk
dativ	výuce	výukám
akuzativ	výuku	výuky
vokativ	výuko	výuky
lokál	výuce	výukách
instrumentál	výukou	výukami

význam

1. systematické předávání znalostí či schopností

překlady

1. vyučování

   • angličtina: teaching, tutorial, tutition, instruction
   • francouzština: enseignement m, cours m
   • hornolužická srbština: wučba ž
   • latina: doctrina ž
   • němčina: Unterricht s, Lehren s
   • slovenština: výuka ž
   • srbština (cyrilice): настава ž

synonyma

1. vyučování

související

• výukový
• výuční
• vyučit
• učit

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2018-01-22]. Heslo výuka.