učit

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊt͡ʃɪt]
•  učit^{? • info}

dělení

• učit

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	učím	učíš	učí	učíme	učíte	učí

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	uč	učme	učte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	učil	učila	učilo	učili	učily	učila
Trpné	učen	učena	učeno	učeni	učeny	učena

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Přítomný	uče	učíc	učíce

význam

1. předávat znalosti či schopnosti
   • Moje dcera učí na filozofické fakultě.

překlady

1. předávat znalosti či schopnosti

   • angličtina: teach
   • dánština: undervise
   • finština: opettaa
   • francouzština: enseigner
   • italština: insegnare
   • latina: docere
   • lotyština: mācīt
   • němčina: lehren
   • slovenština: učiť
   • švédština: lära

související

• učit se
• učení, učivo
• poučit, poučovat
• doučovat

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2007-05-20, [cit. 2012-02-10]. Heslo učit.