vagabundus

latina

výslovnost

• IPA: [u̯äɡäːˈbʊn̪.d̪ʊs̠], [waɡaːˈbʊn.dʊs] (restituovaná)
• IPA: [vaɡaːˈbʊndʊs] (středověká německá)
• IPA: [va.ɡaˈbun.dus] (vatikánská)

etymologie

Příponou -bundus ke kořeni slovesa vagārī. Srovnej např. české vagabund či italské vagabondo.

přídavné jméno

• slovesné činné

význam

1. potloukající se, toulající se, bloudící, potulující se, bloumající
2. toulavý

skloňování

Číslo	singulár			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	văgābundus	văgābunda	văgābundum	văgābundī	văgābundae	văgābunda
genitiv	văgābundī	văgābundae	văgābundī	văgābundōrum	văgābundārum	văgābundōrum
dativ	văgābundō	văgābundae	văgābundō	văgābundīs	văgābundīs	văgābundīs
akuzativ	văgābundum	văgābundam	văgābundum	văgābundōs	văgābundās	văgābunda
vokativ	văgābunde	văgābunda	văgābundum	văgābundī	văgābundae	văgābunda
ablativ	văgābundō	văgābundā	văgābundō	văgābundīs	văgābundīs	văgābundīs

synonyma

1. vagus, errābundus, vagāns

související

• ēvagārī
• vagus
• vagari
• dīvagārī
• reexvagari