vanilkový

čeština

výslovnost

• IPA: [vanɪlkɔviː]

dělení

• va-nil-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	vanilkový	vanilkový	vanilková	vanilkové	vanilkoví	vanilkové	vanilkové	vanilková
genitiv	vanilkového	vanilkového	vanilkové	vanilkového	vanilkových	vanilkových	vanilkových	vanilkových
dativ	vanilkovému	vanilkovému	vanilkové	vanilkovému	vanilkovým	vanilkovým	vanilkovým	vanilkovým
akuzativ	vanilkového	vanilkový	vanilkovou	vanilkové	vanilkové	vanilkové	vanilkové	vanilková
vokativ	vanilkový	vanilkový	vanilková	vanilkové	vanilkoví	vanilkové	vanilkové	vanilková
lokál	vanilkovém	vanilkovém	vanilkové	vanilkovém	vanilkových	vanilkových	vanilkových	vanilkových
instrumentál	vanilkovým	vanilkovým	vanilkovou	vanilkovým	vanilkovými	vanilkovými	vanilkovými	vanilkovými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	vanilkový
komparativ	vanilkovější
superlativ	nejvanilkovější

význam

1. související s vanilkou
   • Z Brazílie a sousedních států, ze stř. Mexika i ze Záp. Indie rozváží se mnoho druhů nejrůznějších barev a líbezné, často vanilkové vůně do evropských skleníků, v nichž je nalézáme buď v květináčích a koších zavěšené, nebo ke kůře přivázané a rašelinou obložené, aby měly v době vegetační hojně vláhy.

překlady

1. související s vanilkou

   • angličtina: vanilla
   • italština: vanigliato
   • polština: waniliowy
   • ruština: ванильный