vanilka

čeština

výslovnost

• IPA: [vanɪlka]

dělení

• va-nil-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vanilka	vanilky
genitiv	vanilky	vanilek
dativ	vanilce	vanilkám
akuzativ	vanilku	vanilky
vokativ	vanilko	vanilky
lokál	vanilce	vanilkách
instrumentál	vanilkou	vanilkami

význam

1. rostlina patřící mezi orchideje z rodu Vanilla
2. koření vyráběné z plodu stejnojmenné rostliny
3. (brněnský hantec) noha
   • Na vanilku mě zchráml tříkilové budík, a tak sem hópal po cimře jak štajerák, plácal se plótvama do vanilek a jódloval sem jak na októbrfestu.

překlady

1. —
2. koření

   • angličtina: vanilla
   • bulharština: ванилия ž
   • dánština: vanilje
   • finština: vanilia
   • francouzština: vanille ž
   • italština: vaniglia ž
   • maďarština: vanília
   • němčina: Vanille ž
   • polština: wanilia ž
   • rumunština: vanilie ž
   • ruština: ваниля ž
   • slovenština: vanilka ž
   • ukrajinština: ваниль ž
3. —

synonyma

1. vanilovník
2. —
3. —

související

• vanilkový

slovní spojení

• vanilka pravá

externí odkazy

• Článek Vanilka ve Wikipedii