vece

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [vɛt͡sɛ]

dělení[editovat]

  • ve-ce

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

význam[editovat]

  1. dativ a lokál singuláru substantiva veka
    • Na té vece se mi něco nezdá; možná není dost slaná.

sloveso[editovat]

etymologie[editovat]

Ustrnulý tvar 3. osoby jednotného čísla aoristu (minulého času) zaniklého slovesa veceti[1] (3. osoba duálu vecesta, plurálu vecechu).[2]

význam[editovat]

  1. (zastarale, knižně) pravil, řekl, praví, říká[1]
    • Slon pravil: „Chci, aby to byla červená čepička.“ „Červená bude pánovi moc slušet,“ vece pan Jirsák.[3]

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-01-29]. Heslo vece.
  2. BĚLIČ, Jaromír; KAMIŠ, Adolf; KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník [online]. Praha : Státní pedagogické nakladatelství / Ústav pro jazyk český, [cit. 2016-02-05]. Kapitola věcěch.
  3. POLÁČEK, Karel. Bylo nás pět